1. výstup

VELKOKNĚZ:

Ne mír, ale války žár
královnin trůn i celou říš
stíhá neblahý.
Její láska k Slavoji
v boj uvrhla nás s vrahy.

LID:

Bitva se blíží až k našim prahům,
nebesa věčná, nedejte zvítězit vrahům.

2. výstup

SBOR:

Králová, hle králová
celá pokrvácená,
pověz, bitva strašlivá vyhrána,
či ztracena?

VANDA:

Ještě není zrtracena!
Avšak v této chvíli
strany dvě se váží,
vítězství se schýlí,
kam bohové káží.
Noha moje spěchá
bohům klást oběti,
prosbu k bohům našim
o vítězství vznáším.

Velcí bohové, nás slyšte,
vlast již hyne nám.
Co já mohu, slabá dívčina?
Život můj je oběť jediná .
V této velké, slavné chvíli,
když v ruce vrahů
vítězství se chýlí,
svatý slib já tu skládám.
Vítězstvím nás nebe obdaruj,
ráda dám pak v oběť život svůj.

SBOR:

Vítězstvím nás nebe obdaruj.
Vanda v oběť dá pak život svůj!
Přísahu slyš kněze, pane.

VELKOKNĚZ:

Nechť se vůle bohův stane.

VANDA:

Sem podej prapor, otče svatý,
jenž k vítězství vždy vedl nás.

SBOR:

Korouhev jí podej otcovu,
ať v boj se s ní vrhne poznovu.

VANDA:

Má ruka brání národ můj,
ó, duchu otce mého, při nás stůj,
Roderichu, chraň se, chraň,
tvou až má ruka zkříží zbraň.

3. výstup

VELKOKNĚZ:

My pak o vítězství k Svantovítu vznesme přání,
kéž jeho mocná ruka Vandu i náš národ chrání.

SBOR:

Ó, Svantovíte, bože svrchovaný,
ó, Svantovíte, jenžto řídíš nebe,
rač přijmouti nás do ochrany!

VELKOKNĚZ:

Ó, Svantovíte, jenžto řídíš nebe!

LID a VELKOKNĚZ:

Ó, Svantovíe, bože svrchovaný,
nechť vše jen dobré přijde nám od tebe!
A nejmocnější bože tříhlavý
rač od nás spor odejmout.

A nejmocnější bože tříhlavý,
buď k prosbám lidu svého laskavý,
měj k prosbám lidu soud svůj laskavý
nechť se každý koří, modlí
a milost boží opět u nás prodlí.

SBOR:

Krev znova plyne,
naděje hyne,
seč u nás počíná,
hrozná to hodina!

VELKOKNĚZ:

Bohům prosby vzdávejme!

OBĚTNÍCI:

Bohům prosby vzdávejme!

VELKOKNĚZ:

Oběti jim skládejme!

LID:

Co, to, co to slyšeti?

TENOR:

Co to, co jest slyšeti?

SOPRÁN, ALT:

Co to, co je slyšeti?

TENOR, BAS:

To vítězství je hlas!

TENOR:

Hali, halo!

TENOR, BAS:

Toť píseň bojovná!

TENOR:

Hali, halo!

SOPRÁN, ALT:

Již volají zas!
Halihalo! Halihalo!
Za královnu! Za královnu!
Buď bohům chvála,
hoj, Vavel zvítězil!
A nebe vyslyšelo nás.

TENOR:

Halihalo!

SOPRÁN:

Již jdou, již jdou!
Slyš zbraně chřest!

BAS:

Buď bohům chvála,
buď bohům čest!
Vízězné voje sem se již vrací.

TENOR:

Žij nám královno, halohalo!

4. výstup

VOJSKO:

První díky sluší bohům vznést,
žij nám, královno,
a ty, Slavoji, naše vítězství
v tom dnešním boji
boží div a vaše dílo jest.
Boží div a dílo vaše jest
Slavoji a královně buď čest!

5. výstup

VANDA, SLAVOJ, BOŽENA, VELKOKNĚZ, VOJSKO, LID:

Ó, nebesa, srdce plesá
za to vítězství,
kterým víra zachována,
svoboda nám zase dána,
pohubeni vrahové,
mějtež díky, bohové!

VANDA:

Věrní a stateční,
dík můj mějte.
Po vítězství zvadnul
mého žití květ.
Já vzdát se musím Slavoje,
opustit jej i svět.

SLAVOJ:

Nedám ti odejít,
drahá Vando má.

VANDA:

Zde slibu mého svědkem toto svaté místo bylo,
zde velkou přísahu jsem bohům složila,
že v oběť dám jim svoje žití jedině,
by vašim vítězstvím bitva se skončila.
Teď bohům zasvěcen můj život jest
a jinak stihnul by nás jejich trest.
1. výstup

VELKOKNĚZ:

Ne mír, ale války žár
královnin trůn i celou říš
stíhá neblahý.
Její láska k Slavoji
v boj uvrhla nás s vrahy.

LID:

Bitva se blíží až k našim prahům,
nebesa věčná, nedejte zvítězit vrahům.

2. výstup

SBOR:

Králová, hle králová
celá pokrvácená,
pověz, bitva strašlivá vyhrána,
či ztracena?

VANDA:

Ještě není zrtracena!
Avšak v této chvíli
strany dvě se váží,
vítězství se schýlí,
kam bohové káží.
Noha moje spěchá
bohům klást oběti,
prosbu k bohům našim
o vítězství vznáším.

Velcí bohové, nás slyšte,
vlast již hyne nám.
Co já mohu, slabá dívčina?
Život můj je oběť jediná .
V této velké, slavné chvíli,
když v ruce vrahů
vítězství se chýlí,
svatý slib já tu skládám.
Vítězstvím nás nebe obdaruj,
ráda dám pak v oběť život svůj.

SBOR:

Vítězstvím nás nebe obdaruj.
Vanda v oběť dá pak život svůj!
Přísahu slyš kněze, pane.

VELKOKNĚZ:

Nechť se vůle bohův stane.

VANDA:

Sem podej prapor, otče svatý,
jenž k vítězství vždy vedl nás.

SBOR:

Korouhev jí podej otcovu,
ať v boj se s ní vrhne poznovu.

VANDA:

Má ruka brání národ můj,
ó, duchu otce mého, při nás stůj,
Roderichu, chraň se, chraň,
tvou až má ruka zkříží zbraň.

3. výstup

VELKOKNĚZ:

My pak o vítězství k Svantovítu vznesme přání,
kéž jeho mocná ruka Vandu i náš národ chrání.

SBOR:

Ó, Svantovíte, bože svrchovaný,
ó, Svantovíte, jenžto řídíš nebe,
rač přijmouti nás do ochrany!

VELKOKNĚZ:

Ó, Svantovíte, jenžto řídíš nebe!

LID a VELKOKNĚZ:

Ó, Svantovíe, bože svrchovaný,
nechť vše jen dobré přijde nám od tebe!
A nejmocnější bože tříhlavý
rač od nás spor odejmout.

A nejmocnější bože tříhlavý,
buď k prosbám lidu svého laskavý,
měj k prosbám lidu soud svůj laskavý
nechť se každý koří, modlí
a milost boží opět u nás prodlí.

SBOR:

Krev znova plyne,
naděje hyne,
seč u nás počíná,
hrozná to hodina!

VELKOKNĚZ:

Bohům prosby vzdávejme!

OBĚTNÍCI:

Bohům prosby vzdávejme!

VELKOKNĚZ:

Oběti jim skládejme!

LID:

Co, to, co to slyšeti?

TENOR:

Co to, co jest slyšeti?

SOPRÁN, ALT:

Co to, co je slyšeti?

TENOR, BAS:

To vítězství je hlas!

TENOR:

Hali, halo!

TENOR, BAS:

Toť píseň bojovná!

TENOR:

Hali, halo!

SOPRÁN, ALT:

Již volají zas!
Halihalo! Halihalo!
Za královnu! Za královnu!
Buď bohům chvála,
hoj, Vavel zvítězil!
A nebe vyslyšelo nás.

TENOR:

Halihalo!

SOPRÁN:

Již jdou, již jdou!
Slyš zbraně chřest!

BAS:

Buď bohům chvála,
buď bohům čest!
Vízězné voje sem se již vrací.

TENOR:

Žij nám královno, halohalo!

4. výstup

VOJSKO:

První díky sluší bohům vznést,
žij nám, královno,
a ty, Slavoji, naše vítězství
v tom dnešním boji
boží div a vaše dílo jest.
Boží div a dílo vaše jest
Slavoji a královně buď čest!

5. výstup

VANDA, SLAVOJ, BOŽENA, VELKOKNĚZ, VOJSKO, LID:

Ó, nebesa, srdce plesá
za to vítězství,
kterým víra zachována,
svoboda nám zase dána,
pohubeni vrahové,
mějtež díky, bohové!

VANDA:

Věrní a stateční,
dík můj mějte.
Po vítězství zvadnul
mého žití květ.
Já vzdát se musím Slavoje,
opustit jej i svět.

SLAVOJ:

Nedám ti odejít,
drahá Vando má.

VANDA:

Zde slibu mého svědkem toto svaté místo bylo,
zde velkou přísahu jsem bohům složila,
že v oběť dám jim svoje žití jedině,
by vašim vítězstvím bitva se skončila.
Teď bohům zasvěcen můj život jest
a jinak stihnul by nás jejich trest.


最終更新:2014年05月14日 17:30