1. výstup
VELKOKNĚZ:
Mně vůle bohů známa,
ó, kněžno má,
oběť tvoje svatá.
Bohové žádají, kněžno,
žertvu tvou.
SLAVOJ:
Ne, tak se nestane!
Má jsi, má!
VANDA:
Marné lkání.
Já připravena jsem,
a v chvíli této poslední
vyslyšte slavné mé přání vroucí.
Až nad mohylou mou
slunce nové vzplane,
Slavoje k trůnu odveďte mému.
Ruka muže lépe národ hájí.
SLAVOJ:
S tebou mně zemříti.
VANDA:
Zachovej se národu,
haj vždy jeho svobodu.
Přijmi požehnání mé,
požehnání Vandy své.
Loučím se již navěky,
nastupuji dráhu temnou.
SLAVOJ:
Ne, nemožno, tak se nikdy nesmí, nesmí stát.
Knězi, oběť ta hrozná nikdy se nesmí stát.
Půjdu, svolám národ celý,
jemu rozhodnouti dám.
Já místo Vandy sám život svůj bohům dám.
VELEKNĚZ:
Stůj, hleďte, kněžna tam!
VANDA:
Všem žehnám, ráda zmírám pro štěstí vlasti své,
Vislo, Vislo, řeko rodná přijmi mne v náruč svou!
VELEKNĚZ:
Již duše její k otcům našim odlétá.
Tam v hlubinách Visly se utopila již.
Život nevrátí jí lidská síla.
SLAVOJ:
Ó, Vando! Ó, Vando má!
SBOR:
Pro lid, který milovala,
život věnovala.
Lehkou budiž jí mohyla,
čest jí, věčná chvála.
Tělo její s láskou vděčnou
v svatou zemi pochováme,
nad ním horu nasypáme
na památku svatou, věčnou!
1. výstup
VELKOKNĚZ:
Mně vůle bohů známa,
ó, kněžno má,
oběť tvoje svatá.
Bohové žádají, kněžno,
žertvu tvou.
SLAVOJ:
Ne, tak se nestane!
Má jsi, má!
VANDA:
Marné lkání.
Já připravena jsem,
a v chvíli této poslední
vyslyšte slavné mé přání vroucí.
Až nad mohylou mou
slunce nové vzplane,
Slavoje k trůnu odveďte mému.
Ruka muže lépe národ hájí.
SLAVOJ:
S tebou mně zemříti.
VANDA:
Zachovej se národu,
haj vždy jeho svobodu.
Přijmi požehnání mé,
požehnání Vandy své.
Loučím se již navěky,
nastupuji dráhu temnou.
SLAVOJ:
Ne, nemožno, tak se nikdy nesmí, nesmí stát.
Knězi, oběť ta hrozná nikdy se nesmí stát.
Půjdu, svolám národ celý,
jemu rozhodnouti dám.
Já místo Vandy sám život svůj bohům dám.
VELEKNĚZ:
Stůj, hleďte, kněžna tam!
VANDA:
Všem žehnám, ráda zmírám pro štěstí vlasti své,
Vislo, Vislo, řeko rodná přijmi mne v náruč svou!
VELEKNĚZ:
Již duše její k otcům našim odlétá.
Tam v hlubinách Visly se utopila již.
Život nevrátí jí lidská síla.
SLAVOJ:
Ó, Vando! Ó, Vando má!
SBOR:
Pro lid, který milovala,
život věnovala.
Lehkou budiž jí mohyla,
čest jí, věčná chvála.
Tělo její s láskou vděčnou
v svatou zemi pochováme,
nad ním horu nasypáme
na památku svatou, věčnou!
最終更新：2014年05月14日 17:31
