オペラ作曲家別索引

オペラ対訳完成

その他対訳完成

対訳一部完成

このサイトについて

アクセス数

  • 今日  -
  • 昨日  -
  • 累計  -

翻訳エンジン


bose_soundlink_color_ii



CHASNÍCI:

Proč tak brzy, ovčáku,
od nás domů tě to žene? Proč?
Vždyť je přece posvícení,
budem teprv, budem hodně veselí!

OVČÁK:

Musím, braši, domů jít,
vždyť už tma je hnedle venku,
doma na mne čeká práce -
vyhnal by mne milostpán!
Musím, braši milí, musím domů jít.
Ano! Ano! Musím teď už domů jít!

CHASNÍCI:

Á, pan správce, není divu,
tomu věru těžko sloužit!
Ten by nejradš s námi všemi
na robotě vorat chtěl.
I to naše posvícení
na polo nám letos zkazil:
zítra jdeme na robotu
místo pěkné hodinky.

OVČÁK:

Ještě že jsem hnát nemusel
na pastvu dnes o posvícení.

CHASNÍCI:

Podobné by mu to bylo -
čert kdyby chtěl dědka vzít!

OVČÁK:

Jaká pomoc, musím domů,
kamarádi, pojďte se mnou.
Popravím-li doma brzy,
vrátím se sem ještě k vám.
Alou, páni muzikanti,
domů vy mne vyprovoďte
hezky s veselou!
Hrome, Káča sem jde taky!

CHASNÍCI:

Jirko, to bys tu měl zůstat,
Káča prej na tebe bere.

OVČÁK:

Pánbůh vodpusť všechny hříchy,
tu bych nechtěl, kamarádi,
kdyby byl ten její barák
třeba celej ze zlata.
Na mou věru, tu bych nechtěl!

CHASNÍCI:

Proč bys nechtěl, vždyť je k světu!
Proč?

OVČÁK:

Ale hubatá až hrůza;
ta když začne, na mou věru,
jako když vytáhne mlynář
u rybníka stavidla.
To jsou léta, co už čeká,
až se někdo hloupej zmejlí;
hranatá je, a ty boky,
za den bych ji neoběh!

CHASNÍCI:

Hahahaha, hahahaha.

OVČÁK:

Za svět celej bych ji nechtěl!
Hrajte, páni muzikanti,
zahrajte mně mou!

Já ubohej ovčáček,
ztratil jsem tři ovce,
když jsem musel stádo pást
na zelenej louce.
Šla tam tudy po cestě
jedna krásná paní,
měla šaty hedvábný,
prášilo se za ní.

KÁČA:

To je přece k zlosti;
přijdu k muzice,
žádnej pro mně nejde,
a já bych tak ráda
chtěla tancovat.

MÁMA:

Však jsem ti to řekla,
že tu budeš sedět,
vždyť jsem ti to řekla,
smát se ti jen budou.
Věru, že jsi mohla
doma zůstat dnes.

KÁČA:

Mlčte, mámo, mlčte,
spravujte si svoje!
Jak to se mnou škube,
točit bych se chtěla
třeba s čertem dnes!

SOUSEDKY:

Slyšely jste Káču?
Hahahaha!
Tancovat chce s čertem!
Hahahaha!

ČERT:

Dobrý večer!

SOUSEDÉ a SOUSEDKY:

Dobrý večer.

ČERT:

S dovolením, milí páni,
rád bych se vás něco zeptal.
Jsem tu přece v Mokré Lhotě?

SOUSEDÉ:

To jste.

ČERT:

A tam na kopečku
váš je zámek?

SOUSEDÉ:

Vy snad chcete
k panu správci na návštěvu,
jdete snad na posvícení?
Už je pozdě!

ČERT:

Ne, tam nejdu, ne.
Do zámku jít k panu správci,
ne ne, to mě ani nenapadlo.
Chtěl jsem se vás jenom zeptat,
je-li hodný ten váš správce,
jak se vám tu vede ve vsi,
zda jste přece spokojeni.

SOUSEDÉ:

Urozenej náš pan spráce,
náramně je hodnej člověk,
kdyby kůži s nás moh´ sedřít,
jistě by to udělal!

ČERT:

A co vaše paní kněžna,
pročpak k té nejdete prosit?
Snad že by vám ulehčila?

SOUSEDÉ a SOUSEDKY:

Paní kněžna, hahahaha!
Poslochejte milej pane,
správce, ten je za osumnáct,
kněžna bez dvou za dvacet.
Jestli ale k nám jste přišel
vyzvídat a pak to donést panu správci...

ČERT:

Ale kdepak!
Pro sebe jsem to chtěl vědět.
Rádi byste tedy byli,
kdyby správce odtud přišel?

SOUSEDÉ a SOUSEDKY:

Rádi - vždyť nás týrá pořád!
Čert ho vem!

ČERT:

Však on ho vezme!
Hahaha!
Tak děkuju!
Hospodo, hej pivo sem!

CHASNÍCI:

Znáte toho myslivce,
co si to přised´ ke Káče?

MUZIKANT:

Přece znám tu v širém kraji
všecky všdy pány. Toho ale
jaktěživ jsem neviděl.

SOUSEDÉ:

Vyptával se na správce,
na kněžnu; však jsme mu řekli,
co tu od nich zkusíme.

DĚVČATA:

A že ke Káče si přised´!
Ten si tuze nevybírá.
Snad ji k tanci nevezme?

ČERT:

Prosím, prosím, zavdejte si!

KÁČA:

Copak je to?
Vzácný pane,
velká pro mne věru čest!

ČERT:

Pijte jen!

KÁČA:

Na vaše zdraví!

ČERT:

Co, že jste tak málo pila?
Pročpak se tak upejpáte?
Chcete-li pít na mé zdraví,
hezky plecháč nahněte!
Dopijte až třeba na dno -
dám zas nalejt - pijte - pijte!

KÁČA:

Pěkně děkuju!

ČERT:

Pijte!

KÁČA:

Takový pán, na mou duši,
to je přece jinší chlapík
než ti zdejší chasníci!

CHASNÍCI:

Hleďte Káču, jak se kroutí,
očima jak po něm hází;
kam dal rozum, tu si vybrat,
co mu jen to napadlo!?

ČERT:

Tancovat se vám snad nechce,
že jste seděla tak sama?
Jen tak sedět při muzice?
To by bylo škoda přec!

KÁČA:

Což je o to, já bych tak ráda,
ale tady se sprosťáky,
moresy nemají žádné,
s těma nechci do kola.

ČERT:

Je to huba! Ale počkej,
vytočím tě!

Sólo, hoši!

No tak tedy se mnou pojďte!

CHASNÍCI a DĚVČATA:

Hleďte Káču, ta to chytla,
jaký vzácný tanečník!
Dlouho pro ni žádný nešel,
přeci se ho dočkala!

SOUSEDÉ a SOUSEDKY:

Inu, inu, to je rána,
Káča dneska tancuje.
Jak se při tom naparuje,
sólo že jí zahrát dal.

ČERT:

Hezky zčerstva!

CHASNÍCI, DĚVČATA, SOUSEDÉ a SOUSEDKY:

Káča s pánem zrovna lítá -
jak se práší od podlahy!
Muzikanti nepostačí -
to se Káča vytřese!

KÁČA:

To byl kousek, sotva dýchám!
Svět se celý se mnou točí!
Do smrti bych, vzácný pane,
chtěla s vámi tancovat!

ČERT:

Pojďte se mnou, moje milá,
vyplní se vaše přání.

KÁČA:

Co, já že mám s vámi jít?
A co chalupa a máma?
Ty tady mám zanechat?

ČERT:

Chalupu vám, milá brachu,
jistě žádný neukradne.
Máma bude hospodařit
a když budete zas chtít,
můžete sem přijít zase
na návštěvu.

KÁČA:

To je pravda!
Rozmyslet bych si to měla.

ČERT:

Vždyť já počkám, rozmyslete.

CHASNÍCI a DĚVČATA:

Sláva, Jirka už je tady!
Co se ti to, Jirko, stalo,
proč se mračíš, proč?

OVČÁK:

Co se stalo?
Pán mne vyhnal. Koukal z okna,
když jste s muzikou mě vedli.
Za chvíli byl u mne dole,
hned se do mne zhurta pustil,
že prej si to zakazuje,
abych se dal vyprovázet
muzikanty z hospody.

CHASNÍCI:

A co je mu vlastně potom;
však ti na muziku správce přece neplatí.

OVČÁK:

Tohle jsem mu zrovna řek´!
Na to rozpálil se vzteky,
chěl mě holí přetáhnout.
Já mu v zlosti hůlku chytil,
přelomil ji mezi prsty,
hodil mu ji pod nohy.
To se ví, že hned mne vyhnal.
"Táhni k čertu!" na mě vykřik´.
On by k čertu měl už jít.

ČERT:

Hahahaha!

OVČÁK:

Kdo to je?

CHASNÍCI a SOUSEDÉ:

Nevíme. Před chvílí přišel,
na správce se nás tu vyptal,
potom s Káčou tancoval.

ČERT:

Chcete tedy se mnou k nám?

KÁČA:

Kde vy ale zůstáváte?

ČERT:

Je sic to trochu daleko,
však mi tam jistě brzy dorazíme,
a vím, že tuze zalíbí se vám
byt můj v zámku červeném.
Je prostorný a světlý dost
a teploučký až ku podivu,
kdo jednou tam se přistěhoval,
ten odtamtud už nešel zpět.
A pořád u nás veselo,
muzika hraje bez přestání,
že po mámě a chalupě
se stýskat vám tam nebude.

KÁČA:

Věru, už moc neschází,
že bych s vámi chtěla odsud.

ČERT:

No tak pojďte, krásná Kačenko,
přivedu vás se vší slávou,
až vás v zámku uhlídají,
budou mně vás závidět.

KÁČA:

Když to tedy musí být,
půjdu s vámi.

ČERT:

Pojďme již!

VŠICHNI:

Pánbůh s námi, to byl čert,
do pekla si Káču vzal!

MÁMA:

Káčo, Káčo, dcero milá,
co si bez tebe tu počnu!

OVČÁK:

A co, kmotra, jaké nářky?
Půjdu za nima.

MÁMA:

Ty, Jirko?

OVČÁK:

Ze služby mne správce vyhnal,
povídal mi: "Táhni k čertu!"
Půjdu teda do pekla.
Víte přeci, že mám kuráž,
ani čerta nebojím se.
Přivedu vám zpátky Káču,
nebo sám tam zůstanu.

CHASNÍCI a SOUSEDÉ:

Blázníš, Jirko?

OVČÁK:

Proč bych bláznil?
Nemám ve světě, nemám co ztratit.
To víte. A tak, s pánem bohem,
lidi, s pánem bohem.
Kudy čert se dostal k peklu,
já se taky dostanu.
CHASNÍCI:

Proč tak brzy, ovčáku,
od nás domů tě to žene? Proč?
Vždyť je přece posvícení,
budem teprv, budem hodně veselí!

OVČÁK:

Musím, braši, domů jít,
vždyť už tma je hnedle venku,
doma na mne čeká práce -
vyhnal by mne milostpán!
Musím, braši milí, musím domů jít.
Ano! Ano! Musím teď už domů jít!

CHASNÍCI:

Á, pan správce, není divu,
tomu věru těžko sloužit!
Ten by nejradš s námi všemi
na robotě vorat chtěl.
I to naše posvícení
na polo nám letos zkazil:
zítra jdeme na robotu
místo pěkné hodinky.

OVČÁK:

Ještě že jsem hnát nemusel
na pastvu dnes o posvícení.

CHASNÍCI:

Podobné by mu to bylo -
čert kdyby chtěl dědka vzít!

OVČÁK:

Jaká pomoc, musím domů,
kamarádi, pojďte se mnou.
Popravím-li doma brzy,
vrátím se sem ještě k vám.
Alou, páni muzikanti,
domů vy mne vyprovoďte
hezky s veselou!
Hrome, Káča sem jde taky!

CHASNÍCI:

Jirko, to bys tu měl zůstat,
Káča prej na tebe bere.

OVČÁK:

Pánbůh vodpusť všechny hříchy,
tu bych nechtěl, kamarádi,
kdyby byl ten její barák
třeba celej ze zlata.
Na mou věru, tu bych nechtěl!

CHASNÍCI:

Proč bys nechtěl, vždyť je k světu!
Proč?

OVČÁK:

Ale hubatá až hrůza;
ta když začne, na mou věru,
jako když vytáhne mlynář
u rybníka stavidla.
To jsou léta, co už čeká,
až se někdo hloupej zmejlí;
hranatá je, a ty boky,
za den bych ji neoběh!

CHASNÍCI:

Hahahaha, hahahaha.

OVČÁK:

Za svět celej bych ji nechtěl!
Hrajte, páni muzikanti,
zahrajte mně mou!

Já ubohej ovčáček,
ztratil jsem tři ovce,
když jsem musel stádo pást
na zelenej louce.
Šla tam tudy po cestě
jedna krásná paní,
měla šaty hedvábný,
prášilo se za ní.

KÁČA:

To je přece k zlosti;
přijdu k muzice,
žádnej pro mně nejde,
a já bych tak ráda
chtěla tancovat.

MÁMA:

Však jsem ti to řekla,
že tu budeš sedět,
vždyť jsem ti to řekla,
smát se ti jen budou.
Věru, že jsi mohla
doma zůstat dnes.

KÁČA:

Mlčte, mámo, mlčte,
spravujte si svoje!
Jak to se mnou škube,
točit bych se chtěla
třeba s čertem dnes!

SOUSEDKY:

Slyšely jste Káču?
Hahahaha!
Tancovat chce s čertem!
Hahahaha!

ČERT:

Dobrý večer!

SOUSEDÉ a SOUSEDKY:

Dobrý večer.

ČERT:

S dovolením, milí páni,
rád bych se vás něco zeptal.
Jsem tu přece v Mokré Lhotě?

SOUSEDÉ:

To jste.

ČERT:

A tam na kopečku
váš je zámek?

SOUSEDÉ:

Vy snad chcete
k panu správci na návštěvu,
jdete snad na posvícení?
Už je pozdě!

ČERT:

Ne, tam nejdu, ne.
Do zámku jít k panu správci,
ne ne, to mě ani nenapadlo.
Chtěl jsem se vás jenom zeptat,
je-li hodný ten váš správce,
jak se vám tu vede ve vsi,
zda jste přece spokojeni.

SOUSEDÉ:

Urozenej náš pan spráce,
náramně je hodnej člověk,
kdyby kůži s nás moh´ sedřít,
jistě by to udělal!

ČERT:

A co vaše paní kněžna,
pročpak k té nejdete prosit?
Snad že by vám ulehčila?

SOUSEDÉ a SOUSEDKY:

Paní kněžna, hahahaha!
Poslochejte milej pane,
správce, ten je za osumnáct,
kněžna bez dvou za dvacet.
Jestli ale k nám jste přišel
vyzvídat a pak to donést panu správci...

ČERT:

Ale kdepak!
Pro sebe jsem to chtěl vědět.
Rádi byste tedy byli,
kdyby správce odtud přišel?

SOUSEDÉ a SOUSEDKY:

Rádi - vždyť nás týrá pořád!
Čert ho vem!

ČERT:

Však on ho vezme!
Hahaha!
Tak děkuju!
Hospodo, hej pivo sem!

CHASNÍCI:

Znáte toho myslivce,
co si to přised´ ke Káče?

MUZIKANT:

Přece znám tu v širém kraji
všecky všdy pány. Toho ale
jaktěživ jsem neviděl.

SOUSEDÉ:

Vyptával se na správce,
na kněžnu; však jsme mu řekli,
co tu od nich zkusíme.

DĚVČATA:

A že ke Káče si přised´!
Ten si tuze nevybírá.
Snad ji k tanci nevezme?

ČERT:

Prosím, prosím, zavdejte si!

KÁČA:

Copak je to?
Vzácný pane,
velká pro mne věru čest!

ČERT:

Pijte jen!

KÁČA:

Na vaše zdraví!

ČERT:

Co, že jste tak málo pila?
Pročpak se tak upejpáte?
Chcete-li pít na mé zdraví,
hezky plecháč nahněte!
Dopijte až třeba na dno -
dám zas nalejt - pijte - pijte!

KÁČA:

Pěkně děkuju!

ČERT:

Pijte!

KÁČA:

Takový pán, na mou duši,
to je přece jinší chlapík
než ti zdejší chasníci!

CHASNÍCI:

Hleďte Káču, jak se kroutí,
očima jak po něm hází;
kam dal rozum, tu si vybrat,
co mu jen to napadlo!?

ČERT:

Tancovat se vám snad nechce,
že jste seděla tak sama?
Jen tak sedět při muzice?
To by bylo škoda přec!

KÁČA:

Což je o to, já bych tak ráda,
ale tady se sprosťáky,
moresy nemají žádné,
s těma nechci do kola.

ČERT:

Je to huba! Ale počkej,
vytočím tě!

Sólo, hoši!

No tak tedy se mnou pojďte!

CHASNÍCI a DĚVČATA:

Hleďte Káču, ta to chytla,
jaký vzácný tanečník!
Dlouho pro ni žádný nešel,
přeci se ho dočkala!

SOUSEDÉ a SOUSEDKY:

Inu, inu, to je rána,
Káča dneska tancuje.
Jak se při tom naparuje,
sólo že jí zahrát dal.

ČERT:

Hezky zčerstva!

CHASNÍCI, DĚVČATA, SOUSEDÉ a SOUSEDKY:

Káča s pánem zrovna lítá -
jak se práší od podlahy!
Muzikanti nepostačí -
to se Káča vytřese!

KÁČA:

To byl kousek, sotva dýchám!
Svět se celý se mnou točí!
Do smrti bych, vzácný pane,
chtěla s vámi tancovat!

ČERT:

Pojďte se mnou, moje milá,
vyplní se vaše přání.

KÁČA:

Co, já že mám s vámi jít?
A co chalupa a máma?
Ty tady mám zanechat?

ČERT:

Chalupu vám, milá brachu,
jistě žádný neukradne.
Máma bude hospodařit
a když budete zas chtít,
můžete sem přijít zase
na návštěvu.

KÁČA:

To je pravda!
Rozmyslet bych si to měla.

ČERT:

Vždyť já počkám, rozmyslete.

CHASNÍCI a DĚVČATA:

Sláva, Jirka už je tady!
Co se ti to, Jirko, stalo,
proč se mračíš, proč?

OVČÁK:

Co se stalo?
Pán mne vyhnal. Koukal z okna,
když jste s muzikou mě vedli.
Za chvíli byl u mne dole,
hned se do mne zhurta pustil,
že prej si to zakazuje,
abych se dal vyprovázet
muzikanty z hospody.

CHASNÍCI:

A co je mu vlastně potom;
však ti na muziku správce přece neplatí.

OVČÁK:

Tohle jsem mu zrovna řek´!
Na to rozpálil se vzteky,
chěl mě holí přetáhnout.
Já mu v zlosti hůlku chytil,
přelomil ji mezi prsty,
hodil mu ji pod nohy.
To se ví, že hned mne vyhnal.
"Táhni k čertu!" na mě vykřik´.
On by k čertu měl už jít.

ČERT:

Hahahaha!

OVČÁK:

Kdo to je?

CHASNÍCI a SOUSEDÉ:

Nevíme. Před chvílí přišel,
na správce se nás tu vyptal,
potom s Káčou tancoval.

ČERT:

Chcete tedy se mnou k nám?

KÁČA:

Kde vy ale zůstáváte?

ČERT:

Je sic to trochu daleko,
však mi tam jistě brzy dorazíme,
a vím, že tuze zalíbí se vám
byt můj v zámku červeném.
Je prostorný a světlý dost
a teploučký až ku podivu,
kdo jednou tam se přistěhoval,
ten odtamtud už nešel zpět.
A pořád u nás veselo,
muzika hraje bez přestání,
že po mámě a chalupě
se stýskat vám tam nebude.

KÁČA:

Věru, už moc neschází,
že bych s vámi chtěla odsud.

ČERT:

No tak pojďte, krásná Kačenko,
přivedu vás se vší slávou,
až vás v zámku uhlídají,
budou mně vás závidět.

KÁČA:

Když to tedy musí být,
půjdu s vámi.

ČERT:

Pojďme již!

VŠICHNI:

Pánbůh s námi, to byl čert,
do pekla si Káču vzal!

MÁMA:

Káčo, Káčo, dcero milá,
co si bez tebe tu počnu!

OVČÁK:

A co, kmotra, jaké nářky?
Půjdu za nima.

MÁMA:

Ty, Jirko?

OVČÁK:

Ze služby mne správce vyhnal,
povídal mi: "Táhni k čertu!"
Půjdu teda do pekla.
Víte přeci, že mám kuráž,
ani čerta nebojím se.
Přivedu vám zpátky Káču,
nebo sám tam zůstanu.

CHASNÍCI a SOUSEDÉ:

Blázníš, Jirko?

OVČÁK:

Proč bych bláznil?
Nemám ve světě, nemám co ztratit.
To víte. A tak, s pánem bohem,
lidi, s pánem bohem.
Kudy čert se dostal k peklu,
já se taky dostanu.



|新しいページ|検索|ページ一覧|RSS|@ウィキご利用ガイド | 管理者にお問合せ
|ログイン|